Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Infekční agens neboli choroboplodný zárodek je biologický faktor (biologická částice, virus, bakterie, houba či nějaký parazit), který u vnímavého jedince může vyvolat infekční onemocnění. Viz také patogen, infekce, infekční onemocnění.

Informační systém infekčních nemocí (ISIN) slouží k získávání epidemiologických údajů o výskytu pacientů s infekčními onemocněními (mj. i pacientů s COVID-19). Jde o univerzální systém, jehož účelem je získávání informací o výskytu infekčních onemocnění k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče. Za účelem sledování onemocnění COVID-19 byly do systému doplněny nové moduly sloužící pro zadávání dat ze strany krajských hygienických stanic, laboratoří a nemocnic starajících se o hospitalizované pacienty. Vznikající data jsou využita jak pro popisnou analýzu situace, tak jako jeden ze vstupů epidemiologických modelů COVID-19 v ČR. ISIN se tak stal ústředním informačním systémem pro sběr dat o výsledcích testů a pacientech s pozitivním výsledkem na přítomnost viru SARS-CoV-2. Statistickou jednotkou v systému je vybrané infekční onemocnění. Hlásí se potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Tyto povinnosti jsou upraveny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–A64, viz sexuálně přenosné infekce) a onemocnění virem lidské imunodeficience (dg. B20–B24). Samostatný informační systém mají také akutní respirační infekce (ARI) a chřipce podobná onemocnění (ILI).

Infekční dávka je takové množství infekčního agens, které u vnímavých osob vyvolá infekci. Viz také infekce.

Infekční astma je jednou z forem nealergického astmatu. Infekční astma se rozvíjí po virových nebo bakteriálních infekcích dýchacích cest (bronchitida), plic (pneumonie) či vedlejších nosních dutin (sinusitida). Infekce mohou rovněž zhoršovat zánětlivou reakci typickou pro astma i přecitlivělost průdušek. Viz také infekce, astma.

Infekční lékařství je jiný název pro infektologii. Viz také infekce, lékařství.

Infekční onemocnění, nakažlivé onemocnění neboli infekční nemoc je takové onemocnění, jehož původcem je nějaký patogen, nejčastěji virus nebo bakterie. Nejdůležitější charakteristikou všech infekčních onemocnění je to, že se šíří přenosem příslušného patogenu z infikovaného jedince na ostatní jedince. Podle infekčního agens rozlišujeme: virová onemocnění, bakteriální onemocnění, plísňová onemocnění (mykózy), parazitární onemocnění. Infekční onemocnění není totéž co infekce, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku).

Specifická prevence v souvislosti s nějakým infekčním onemocněním je takové preventivní opatření, které brání infekci tímto konkrétním onemocněním. Specifickou prevencí infekčních onemocnění bývá většinou očkování. Viz také infekce, prevence, nespecifická prevence.

Nespecifická prevence v souvislosti s nějakým infekčním onemocněním je takové preventivní opatření, které brání infekci nejen tímto konkrétním onemocněním, ale případně i infekci některými dalšími patogeny. Příklady: Nákaze virovou hepatitidou A – ale také břišním tyfem, cholerou apod. – lze předcházet vysokým standardem osobní hygieny, zdravotní výchovou, zásobováním nezávadnou pitnou vodou a potravinami apod. Nákaze SARS-CoV-2 – ale také mnoha dalším akutním respiračním infekcím – lze předcházet nošením roušky či respirátoru, dodržováním bezpečné vzdálenosti od osob, o kterých nevíme, zda jsou nakaženy apod. Viz také nespecifický, prevence, infekce, specifická prevence.

Celulitida v souvislosti s infekčním lékařstvím (angl. cellulitis) je infekce a následný zánět podkožního vaziva. Projevuje se zarudnutím, bolestí a otokem postižené oblasti. Nejčastější příčinou celulitidy je bakteriální infekce. Celulitidu často způsobují bakterie, které jsou přirozenou součástí kožní mikrobioty (například streptokoky skupiny A nebo Staphylococcus aureus) – pokud proniknou povrchem kůže a dostanou se do podkožních vrstev. Příčinou celulitidy však může být i plísňová infekce. Obrázek: Celulitida na levém bérci. (Zdroj: By RafaelLopez at the English-language Wikipedia, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3224876) Viz také celulitida (v dermatologii).

Infekční průjmová onemocnění mohou být způsobena bakteriální, virovou nebo parazitární infekcí trávicího traktu. Infekční průjmová onemocnění se někdy mohou vyskytnout kvůli nesprávnému mytí rukou, nebo v případě, že nejsou odpovídající sanitární a hygienické podmínky a nezávadná voda na pití, vaření a mytí (např. po povodních, v některých exotických zemích apod.). Nejčastějšími původci infekčních průjmových onemocnění jsou rotaviry a Escherichia coli; mezi infekční průjmová onemocnění se však řadí i cholera, břišní tyfus, salmonelóza, shigelóza apod. Viz také infekce, průjem.